Znak a vlajka obce Maršov u Úpice

Znak obce Maršov u Úpice

Obec Maršov u Úpice disponovala v období před konstitucí obecního zřízení v polovině 19. století vlastním pečetním typářem. Dokládají to otisky v Indikačních skizzách Stabilního katastru z roku 1840, uložené v archivních fondech Národního archivu v Praze, a v Eichlerově topografické sbírce z první poloviny 19. století v Archivu Národního muzea v Praze. Jednalo se však pouze o tzv. nápisovou pečeť s nápisem označujícím majitele pečeti „Obecz Marssow“ a dekorativním prvkem v podobě zkřížených ratolestí (vavřínové a palmové) – tedy o pečeť bez vlastního obrazového symbolu. Z uvedeného vyplývá, že pro tvorbu znaku obce tak nemáme k dispozici vhodný sfragistický podklad v podobě historického obrazového obecního pečetního znamení, jehož figurální námět by mohl být uplatněn v novém (heraldickém) znaku obce. Pro tvorbu nového (heraldického) znaku obce to znamená nutnost využití alternativního postupu výběru vhodných znakových figur. Jinými slovy: Neukazuje-li se jako možné heraldizovat staré předheraldické obrazové znamení obce, znak obce lze vytvořit prostřednictvím kombinace znakových figur vyjadřujících relevantní motivy z historie a geografie obce, nebo představujících tzv. mluvící znamení obce – to znamená symbol vyjadřující svým označením název obce.

O které znakové figury může jít?
Jedná se o několik následujících figur, jež mohou symbolizovat heraldicky relevantní historické a geografické motivy obce a o nichž lze při heraldicky správném postupu tvorby symbolů uvažovat:

1. Obecná (tj. z reality odvozená a adekvátně heraldicky stylizovaná) figura zvonu připomíná maršovskou zvonici z roku 1829. Jedná se o heraldicky úspornější a tedy vhodnější vyjádření zvonice, nežli zobrazení celé stavby. Variantně je zvon zobrazen tak, že jeho srdce zakončuje svěšený lipový list připomínající maršovskou památnou lípu svobody z roku 1919.

2. Heroldská (tj. geometrickým dělením štítu konstituovaná) figura sníženého hrotu či heroldská figura krokve představuje symbol historických budov v obci, to znamená symbol historické zvonice, roubených stavení (doškové chalupy), historické hasičské zbrojnice vedle lípy svobody z roku 1885, či někdejšího svobodného dvora v Maršově. Kromě popsaného významu vyjadřují figury hrotu a krokve rovněž polohu obce v Podkrkonošské pahorkatině.

3. Obecná figura ostrve či dvou ostrví poukazuje na erb pánů z Dubé, majitelů vízmburského panství, k němuž se ves v nejstarším období počítala. Současně se jedná o figurální odkaz na znak města Úpice – a tím tedy i na druhou část názvu obce.

4. Obecné figury smrků symbolizují krajinný rámec, do něhož je obec zasazena – tedy polohu v Podkrkonošské pahorkatině a zalesněné okolí obce.

5. Je-li některý z figurálních motivů ve znaku obsažen dvakrát – například dvě krokve, či dvě znaková pole – jedná se o vyjádření dvou historických částí Maršova patřících ke dvěma různým dominiím (větší část k panství Náchod a menší k panství Smiřice).

---

Barevné řešení návrhu znaku obce:

Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném provedení. Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy – zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev. Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury, či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou případech je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur.
U návrhu znaku pro obec Maršov u Úpice lze pak – při zachování popsaného pravidla - uvažovat především o následujících barevných kombinacích:

– modrá, stříbrná, zelená, zlatá = barvy venkovské krajiny (stromy, lesy, louky, pole, vodní toky a plochy, širé nebe),
– stříbrná + červená = historické české zemské barvy,
– černá + zlatá = erbovní tinktury vízmburských pánů z Dubé.

---

Vlajka obce Maršov u Úpice:

Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. Tuto zásadu lze realizovat ve třech základních intencích:

I. Přistoupením k tzv. opakování znaku (ať již k tzv. doslovnému či tzv.částečnému opakování znaku), což znamená, že se v listu vlajky objeví zcela totožné figury ve stejné či obdobné kompozici jako ve znakovém štítu.
II. Zjednodušením znakových figur do geometrické kombinace pruhů s totožnými barvami.
III. Vzhledem ke konkrétnímu případu vyváženou kombinací postupů I. a II..

V případě variant 1-10 návrhu vlajky pro obec Maršov u Úpice se přitom ukazuje jako adekvátní aplikovat více či méně kompozičně upravené opakování všech znakových figur, zatímco u variant 11 a 12 se zdá být vhodnější kombinace doslovného opakování krokví s geometrizací ostatních znakových figur.