Znak a vlajka obce Maršov u Úpice

Podle platné právní úpravy mohou obce a města disponovat vlastními obecními (městskými) symboly, to znamená znakem a vlajkou (praporem). Pokud obec (městys, město) nemá historický, řádně udělený, či tzv. vydržený znak či vlajku, má právo požádat prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolu (resp. symbolů).

Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat těsný významový vztah znaku a vlajky obce k lokalitě, jíž mají reprezentovat.
Existuje několik základních tématických okruhů, jimiž se tvorba nového znaku a vlajky může inspirovat. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení, jehož předností je transparentnost a široká srozumitelnost symbolů, nebo o navázání na historické pečetní či razítkové symboly obce, které do značné míry stanoví obsah nových symbolů a jež je vhodné zejména proto, že zachovává kontinuitu původních předheraldických a nových heraldických a vexilologických symbolů obce.

Nelze-li adekvátně aplikovat princip mluvícího znamení, nebo není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li pečetní obraz nevhodný – například vzhledem k jeho heraldicky neúnosné složitosti - k přepisu do znaku a vlajky obce, připadá v úvahu alternativní komplex námětových regionů – například symbolické vyjádření místního světce jakožto patrona obce, odkaz na význačné události nebo pověsti a mýty v dějinách obce, připomenutí erbovních motivů někdejších feudálních majitelů obce či příslušného panství, poukaz na specifické historické či současné řemeslné a jiné pracovní aktivity obyvatel obce, nebo vykreslení určitého relevantního přírodního motivu krajiny, do níž je obec zasazena, atd.atp.

Vlajka (prapor) obce nebo města by měla odpovídat podobě či symbolice obecního (městského) znaku. Jednou z možností, jíž naplňují (a zejména v minulosti naplňovaly) především městské lokality a lokality s historickými právy města či městečka, je geometricky koncipovaná vlajka ve formě kombinace horizontálních či vertikálních pruhů a případně dalších geometrických obrazců, barevně odvozených z tinktur (tj. barev a kovů) znaku, doplněných fakultativně o některé relevantní znakové figury pro zdůraznění neopakovatelnosti každé vlajky.

Často – a zejména u lokalit bez městského statutu, kde vzniká vlajka současně se znakem – se přistupuje rovněž k tzv. opakování znaku, což znamená, že vlajka obce má stejnou či velmi podobnou figurální kompozici jako obecní znak.

Znak obce Maršov u Úpice

Obec Maršov u Úpice disponovala v období před konstitucí obecního zřízení v polovině 19. století vlastním pečetním typářem. Dokládají to otisky v Indikačních skizzách Stabilního katastru z roku 1840, uložené v archivních fondech Národního archivu v Praze, a v Eichlerově topografické sbírce z první poloviny 19. století v Archivu Národního muzea v Praze. Jednalo se však pouze o tzv. nápisovou pečeť s nápisem označujícím majitele pečeti „Obecz Marssow“ a dekorativním prvkem v podobě zkřížených ratolestí (vavřínové a palmové) – tedy o pečeť bez vlastního obrazového symbolu. Z uvedeného vyplývá, že pro tvorbu znaku obce tak nemáme k dispozici vhodný sfragistický podklad v podobě historického obrazového obecního pečetního znamení, jehož figurální námět by mohl být uplatněn v novém (heraldickém) znaku obce. Pro tvorbu nového (heraldického) znaku obce to znamená nutnost využití alternativního postupu výběru vhodných znakových figur. Jinými slovy: Neukazuje-li se jako možné heraldizovat staré předheraldické obrazové znamení obce, znak obce lze vytvořit prostřednictvím kombinace znakových figur vyjadřujících relevantní motivy z historie a geografie obce, nebo představujících tzv. mluvící znamení obce – to znamená symbol vyjadřující svým označením název obce.

O které znakové figury může jít?
Jedná se o několik následujících figur, jež mohou symbolizovat heraldicky relevantní historické a geografické motivy obce a o nichž lze při heraldicky správném postupu tvorby symbolů uvažovat:

1. Obecná (tj. z reality odvozená a adekvátně heraldicky stylizovaná) figura zvonu připomíná maršovskou zvonici z roku 1829. Jedná se o heraldicky úspornější a tedy vhodnější vyjádření zvonice, nežli zobrazení celé stavby. Variantně je zvon zobrazen tak, že jeho srdce zakončuje svěšený lipový list připomínající maršovskou památnou lípu svobody z roku 1919.

2. Heroldská (tj. geometrickým dělením štítu konstituovaná) figura sníženého hrotu či heroldská figura krokve představuje symbol historických budov v obci, to znamená symbol historické zvonice, roubených stavení (doškové chalupy), historické hasičské zbrojnice vedle lípy svobody z roku 1885, či někdejšího svobodného dvora v Maršově. Kromě popsaného významu vyjadřují figury hrotu a krokve rovněž polohu obce v Podkrkonošské pahorkatině.

3. Obecná figura ostrve či dvou ostrví poukazuje na erb pánů z Dubé, majitelů vízmburského panství, k němuž se ves v nejstarším období počítala. Současně se jedná o figurální odkaz na znak města Úpice – a tím tedy i na druhou část názvu obce.

4. Obecné figury smrků symbolizují krajinný rámec, do něhož je obec zasazena – tedy polohu v Podkrkonošské pahorkatině a zalesněné okolí obce.

5. Je-li některý z figurálních motivů ve znaku obsažen dvakrát – například dvě krokve, či dvě znaková pole – jedná se o vyjádření dvou historických částí Maršova patřících ke dvěma různým dominiím (větší část k panství Náchod a menší k panství Smiřice).



Barevné řešení návrhu znaku obce:

Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném provedení. Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy – zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev. Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury, či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou případech je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur.
U návrhu znaku pro obec Maršov u Úpice lze pak – při zachování popsaného pravidla - uvažovat především o následujících barevných kombinacích:

– modrá, stříbrná, zelená, zlatá = barvy venkovské krajiny (stromy, lesy, louky, pole, vodní toky a plochy, širé nebe),
– stříbrná + červená = historické české zemské barvy,
– černá + zlatá = erbovní tinktury vízmburských pánů z Dubé.



Vlajka obce Maršov u Úpice:

Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. Tuto zásadu lze realizovat ve třech základních intencích:

I. Přistoupením k tzv. opakování znaku (ať již k tzv. doslovnému či tzv.částečnému opakování znaku), což znamená, že se v listu vlajky objeví zcela totožné figury ve stejné či obdobné kompozici jako ve znakovém štítu.
II. Zjednodušením znakových figur do geometrické kombinace pruhů s totožnými barvami.
III. Vzhledem ke konkrétnímu případu vyváženou kombinací postupů I. a II..

V případě variant 1-10 návrhu vlajky pro obec Maršov u Úpice se přitom ukazuje jako adekvátní aplikovat více či méně kompozičně upravené opakování všech znakových figur, zatímco u variant 11 a 12 se zdá být vhodnější kombinace doslovného opakování krokví s geometrizací ostatních znakových figur.
01

Varianta 1

Znak: Ve zlatém štítě zlatý zvon v zeleném sníženém hrotu provázeném šikmo a kosmo dvěma černými ostrvemi.
Vlajka: List tvoří tři svislé pruhy, žlutý, zelený a žlutý, na horním okraji v poměru 1:1:1 a na dolním okraji v poměru 1:2:1. Ve žlutých pruzích po jedné černé ostrvi. V zeleném pruhu žlutý zvon. Poměr šířky k délce je 2:3.
02

Varianta 2

Znak: Ve stříbrném štítě stříbrný zvon v zeleném sníženém hrotu provázeném šikmo a kosmo dvěma zelenými ostrvemi.
Vlajka: List tvoří tři svislé pruhy, bílý, zelený a bílý, na horním okraji v poměru 1:1:1 a na dolním okraji v poměru 1:2:1. V bílých pruzích po jedné zelené ostrvi. V zeleném pruhu bílý zvon. Poměr šířky k délce je 2:3.
03

Varianta 3

Znak: V zeleném štítě červený zvon ve stříbrném sníženém hrotu provázeném šikmo a kosmo dvěma zlatými ostrvemi.
Vlajka: List tvoří tři svislé pruhy, zelený, bílý a zelený, na horním okraji v poměru 1:1:1 a na dolním okraji v poměru 1:2:1. V zelených pruzích po jedné žluté ostrvi. V bílém pruhu červený zvon. Poměr šířky k délce je 2:3.
04

Varianta 4

Znak: V zeleno-zlatě polceném štítě vpravo pod dvěma krokvemi zvon, vše zlaté, vlevo černá ostrev.
Vlajka: List tvoří tři svislé pruhy, zelený, žlutý a zelený. V žerďovém pruhu zvon pod dvěma krokvemi vycházejícími ze třetí a páté destiny žerďového okraje a dělící linky, s vrcholy v jedné a třech desetinách šířky listu, vše žluté. Ve žlutém pruhu černá ostrev. Poměr šířky k délce je 2:3.
05

Varianta 5

Znak: V zeleno-stříbrně polceném štítě vpravo pod dvěma krokvemi zvon, vlevo ostrev, vše opačných barev.
Vlajka: List tvoří tři svislé pruhy, zelený, bílý a zelený. V žerďovém pruhu zvon pod dvěma krokvemi vycházejícími ze třetí a páté destiny žerďového okraje a dělící linky, s vrcholy v jedné a třech desetinách šířky listu, vše bílé. V bílém pruhu zelená ostrev. Poměr šířky k délce je 2:3.
06

Varianta 6

Znak: V červeno-stříbrně polceném štítě vpravo pod dvěma krokvemi zvon se srdcem zakončeným lipovým listem, vše stříbrné, vlevo zelená ostrev.
Vlajka: List tvoří tři svislé pruhy, červený, bílý a zelený. V červeném pruhu zvon se srdcem zakončeným lipovým listem pod dvěma krokvemi vycházejícími ze třetí a páté destiny žerďového okraje a dělící linky, s vrcholy v jedné a třech desetinách šířky listu, vše bílé. V bílém pruhu zelená ostrev. Poměr šířky k délce je 2:3.
07

Varianta 7

Znak: V zeleném štítě pod dvěma krokvemi na ostrvovém břevně se čtyřmi suky zavěšený zvon, vše zlaté.
Vlajka: Zelený list se dvěma žlutými krokvemi vycházejícími z páté a sedmé šestnáctiny žerďového a vlajícího okraje, s vrcholy v jedné a dvou osminách šířky listu. Pod krokvemi na položené ostrvi se čtyřmi suky zavěšený zvon, obojí žluté. Poměr šířky k délce je 2:3.
08

Varianta 8

Znak: Ve stříbrném štítě pod dvěma zelenými krokvemi na zeleném ostrvovém břevně se čtyřmi suky zavěšený červený zvon.
Vlajka: Bílý list se dvěma zelenými krokvemi vycházejícími z páté a sedmé šestnáctiny žerďového a vlajícího okraje, s vrcholy v jedné a dvou osminách šířky listu. Pod krokvemi na zelené položené ostrvi se čtyřmi suky zavěšený červený zvon. Poměr šířky k délce je 2:3.
09

Varianta 9

Znak: V zeleném štítě pod dvěma zvýšenými krokvemi zvon se srdcem zakončeným lipovým listem, vše zlaté.
Vlajka: Zelený list se dvěma žlutými krokvemi vycházejícími ze čtvrté a šesté desetiny žerďového a vlajícího okraje, s vrcholy v jedné a třech desetinách šířky listu. Pod krokvemi žlutý zvon se srdcem zakončeným lipovým listem. Poměr šířky k délce je 2:3.
10

Varianta 10

Znak: V červeném štítě pod dvěma zvýšenými krokvemi zvon se srdcem zakončeným lipovým listem, vše stříbrné.
Vlajka: Červený list se dvěma bílými krokvemi vycházejícími ze čtvrté a šesté desetiny žerďového a vlajícího okraje, s vrcholy v jedné a třech desetinách šířky listu. Pod krokvemi bílý zvon se srdcem zakončeným lipovým listem. Poměr šířky k délce je 2:3.
11

Varianta 11

Znak: V zeleném štítě děleném dvěma zúženými krokvemi nahoře čtyři smrky, krajní vyšší, dole zvon, vše zlaté.
Vlajka: List tvoří tři svislé pruhy, žlutý, zelený a žlutý, v poměru 1:8:1, a dvě žluté krokve vycházející z páté a sedmé destiny žerďového a vlajícího okraje, s vrcholy ve třech desetinách a polovině šířky listu. Poměr šířky k délce je 2:3.
12

Varianta 12

Znak: V modrém štítě děleném dvěma zúženými krokvemi nahoře čtyři smrky, krajní vyšší, dole zvon, vše stříbrné.
Vlajka: List tvoří tři svislé pruhy, bílý, modrý a bílý, v poměru 1:8:1, a dvě bílé krokve vycházející z páté a sedmé destiny žerďového a vlajícího okraje, s vrcholy ve třech desetinách a polovině šířky listu. Poměr šířky k délce je 2:3.